|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
|
|
Souvislost změn v cyklech dusíku a uhlíku v lesních půdách po odumření stromového patra
TUPÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá změnami v cyklech dusíku a uhlíku v půdách jehličnatých lesů po odumření stromového patra vlivem disturbancí. Zaměřuje se na změny nitrifikace a dostupnosti dusičnanů v půdách v souvislosti se změnami mikrobiální biomasy a dostupnosti uhlíku zejména v lesích s bezzásahovým režimem. Práce je složena ze dvou částí, z literární rešerše a z návrhu vědeckého projektu, jehož cílem je ověřit možnou platnost hypotézy heterotrofní kompetice mikrobů v půdách.
|
|
|
Vliv kyselé a dusíkové zátěže na dostupnost dusičnanů v lesních půdách
KOTOUNOVÁ, Adéla
Česká republika čelila historicky vysokým dávkám depozic síry (S) a dusíku (N). Depozice změnily půdní chemismus, a tím i koloběh N v půdě. Není ovšem jisté, které ze změn jsou důsledkem acidifikace půd, a které v důsledku vlivu N jako živiny. Cílem této práce bylo stanovit dostupnost dusičnanů v půdách bukového a smrkového lesa a určit, jak se mění v důsledku dusíkové a kyselé zátěže (aplikace kyseliny sírové a dusičnanu amonného; šestiletý terénní experiment Krušné hory). Byly vyhodnoceny další parametry ovlivňující dostupnost dusičnanů: rychlost čisté mineralizace a nitrifikace, dostupnost amonných iontů a velikost mikrobiální biomasy. Okyselení snížilo nitrifikaci v půdách smrkového lesa, zatímco N zvýšil mikrobiální biomasu v půdách bukového lesa.
|
|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
|
|
The importance of bacteria for deadwood decomposition in forest ecosystems
Némethová, Ema ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent)
Lesné ekosystémy predstavujú obrovský rezervoár uhlíku. Objem mŕtveho dreva sa v lesoch s manažmentom pohybuje v desiatkach m3 h-1, zatiaľ čo lesy bez manažmentu majú objem mŕtveho dreva v stovkách m3 ha-1. Mŕtve drevo predstavuje substrát s vysokým potenciálom na rozklad. Je to však špecifický habitat, ktorý má vysoký pomer C/N a kvôli prebiehajúcemu rozkladu sa mení. Pomer C/N sa s narastajúcim časom tlenia znižuje. Okrem C/N pomeru sa mení aj pH počas procesu tlenia dreva, kvôli rozkladu rastlinnej biomasy hubami. Zároveň má mŕtve drevo pomerne vysokú impermeabilitu. Hlavnými dekompozítormi mŕtveho dreva sú huby. Okrem nich k dekompozícií prispievajú aj baktérie, ktoré sú v mŕtvom dreve početné. Spoločenstvá baktérií rozkladajúce drevnú biomasu sú ovplyvnené týmito faktormi, navyše ich rozloženie je ovplyvnené aj druhom mŕtveho stromu. Cieľom tejto štúdie bolo popísať ako sa v priebehu tlenia menia bakteriálne spoločenstvá asociované s mŕtvym drevom. Najvýraznejším faktorom na rozloženie bakteriálnych spoločenstiev je doba tlenia. Baktérie vyskytujúce sa v krátko tlejúcom dreve (menej než 16 rokov) sú viac rozmanité než tie, ktoré sa nachádzajú v dlho tlejúcom dreve. V krátko tlejúcom dreve sú časté metylotrofné baktérie a baktérie fixujúce N. N fixujúce baktérie boli v tejto štúdií prítomné...
|
|
|
Půdy pralesovitých reliktů na Šumavě pod vlivem přirozených a antropogenních disturbancí
Posker, Tomáš
Tato práce popisuje půdní prostředí starých lesních porostů, tak zvaných prale-sovitých reliktů v CHKO Šumava. Bude sloužit jako pro určení stanovištního rámce výsledků navazujícího multioborového výzkumu, který má za cíl stanovit biologic-kou hodnotu daných porostů a od ní odvodit doporučení managementových opatření v těchto pralesovitých reliktech. Půdní prostředí jsme charakterizovali pomocí půdních sond a laboratorní analýzy odebraných vzorků. Dominující je půdní jednotka Entic Podzols zvláště ve své variantě hypreskeletic Entic Podzols. Průměrná genetická hloubka je 85 cm, některé půdní profily však byly extrémně mělké (až 5 cm). Byla zjištěna poměrně velká míra pedodiverzity, která se blíží hodnotám z Boubínského pralesa, který byl pro nás referenčním původním po-rostem.
|
|
|
Comparison of soil microbial activity on sites with different forest management practices
Volánek, Jiří
Prezentovaná práce je zaměřena na mikrobiální aktivitu lesních půd a má za cíl charakterizovat některé z jejích parametrů na místech s uplatněním různých pěstebních postupů. Hospodářské tvary nízkého, středního a vysokého lesa byly porovnány z hlediska obsahu uhlíku a dusíku, mikrobiální biomasy, enzymatické aktivity a vybraných fyzikálních vlastností půdy. Studie byla provedena v období od září 2015 do dubna 2016 na již existující výzkumné ploše TARMAG II poblíž Soběšic, městské části Brna-Sever, Česká republika. Vzorky byly odebrány v průběhu tří různých kalendářních období, umožňující posouzení sezónní dynamiky studovaných parametrů. Analýza dat odhalila statisticky významný vliv tvaru lesa na potenciální respiraci zkoumaných vzorků půdy, jakožto i významný vliv sezónní dynamiky na obsah mikrobiální biomasy inkubovaných vzorků, aktivitu fosfatázy v čerstvě odebraných vzorcích, aktivity půdní katalázy a potenciální půdní respiraci. Výsledky také ukazují, že nejvyšší celková potenciální aktivita ureázy a katalázy byla naměřena v průběhu zimy.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku a jeho zásoby v lesních půdách
Flašarová, Kristýna ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Sekvestrace uhlíku je jeden z velmi důležitých procesů, které probíhají v půdě. V půdě je uloženo 3 x více uhlíku než v atmosféře, z toho se podstatná část nachází v lesních půdách Severní Ameriky, Evropy a Asie. Půda má na rozdíl od biomasy schopnost uhlík dlouhodobě uložit a uchránit ho tak před rozložením a zpětným uvolněním do atmosféry. Sekvestraci uhlíku a jeho výsledné množství v půdě ovlivňuje mnoho faktorů (klima, podloží, biologická aktivita, reliéf a využití půdy). Lesní půdy obsahují velké množství uhlíku a při vhodném hospodaření a druhovém zastoupení jsou schopny jeho množství ještě navýšit. Tato práce se, mimo jiné, zabývá problematikou měření půdního uhlíku do různých hloubek půdního profilu a výsledných rozdílů v celkovém množství uhlíku v půdním profilu. Praktická část se zabývá porovnáním množství půdního uhlíku v lesních půdách dvou hlavních dřevin českých horských lesů: bukem a smrkem. Právě v půdách horských lesů je na území České republiky největší množství půdního uhlíku.
|
|
|
Možnosti využití spektroskopie ve viditelné a infračervené oblasti pro predikci vlastností lesních půd
Kratina, Josef ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem doktorské dizertační práce bylo objektivní zhodnocení použitelnosti VNIR spektroskopie pro predikci vlastností lesních půd. Pro každou půdní vlastnost byly hledány nejvhodnější kombinace metod statistického předzpracování (bez předzpracování, continuum removal, 1. a 2. derivace) a zpracování (PLSR, PCR, SVM) v určitých spektrálních pásmech. Jako všeobecně nejúspěšnější se ukazuje kombinace metod 1. derivace a support vector machine v celém VNIR spektrálním pásmu (400 -- 2500 nm). V některých případech se však osvědčily modely jiné. Mezi nejlépe predikovatelné vlastnosti (R2 > 0,6) patří pH, obsah oxidovatelného uhlíku, obsahy hliníku, železa, křemíku, nebo vápníku (ve vyšších koncentracích). Nepříliš vysoká úspěšnost predikce (R2 < 0,3) byla zjištěna u ukazatelů, které nabývají nízkých hodnot (obsah sodíku, manganu, nebo dvojmocné komplexy hliníku). Výsledky ukazují, že VNIR spektroskopie je použitelnou metodou pro predikci vlastností lesních půd. Nemůže zcela nahradit klasickou analýzu, ale může ji velice dobře doplňovat a to především v praxi. Například při půdním mapování může pomoci zahustit síť údajů a zpřesnit informace lépe, než při použití jiných metod prostorového odhadu. Je použitelná v případech, kdy je zapotřebí velké množství údajů v krátkém časovém horizontu a s minimálními náklady. Je vhodná pro sledování trendů v čase, nebo pro rychlý průzkum určité oblasti.
|
|
|
Charakterizace půdních typů na souborech lesních typů lesního hospodářského celku ČLA Trutnov
Kejklíčková, Iva ; Penížek, Vít (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je posouzení vztahu mezi nejvíce zastoupenými lesními typy a půdními typy na lesním hospodářském celku ČLA Trutnov. Současná výměra lesního hospodářského celku činí 670,41 ha. V daném území bylo stanoveno osm nejvíce zastoupených souborů lesních typů, na kterých bylo provedeno venkovní šetření. Práce je zaměřena na rozbor fytocenózy na jednotlivých souborech lesních typů, určení půdních typů a zjištění fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy na jednotlivých souborech lesních typů. Dále byly na třech souborech lesních typů zjišťovány podmínky a případné rozdíly mezi porostním typem jehličnatým a listnatým. Dle výsledků šetření zjištěného při posuzování vztahu mezi lesním typem a půdním typem vyplývá, že v daných přírodních podmínkách lesního hospodářského celku ČLA Trutnov se na lesních pozemcích nacházejí soubory lesních typů odpovídající daným poměrům. Jednotlivé soubory lesních typů jsou zastoupeny v přímé závislosti na přírodních poměrech a jejich půdní profily odpovídají pedogenezi na jednotlivých stanovištích. Byla potvrzena hypotéza, že dlouhodobý vliv vegetace charakterizovaný soubory lesních typů výrazně ovlivňuje půdní prostředí a naopak. Dochází k interakci mezi fytocenózou a půdním prostředí na všech sledovaných plochách. Z výsledků je zřejmé, že rozdílné složení fytocenózy v listnatých a jehličnatých porostních typech na vybraných souborech lesních typů ovlivňují s různou intenzitou půdní fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti, humusové formy a některé vlastnosti půdních typů. Tento vliv se však oproti předpokladům neprojevil tolik výrazně.
|
host ::
RSS.